Honda FJS 600  Silver Wing vs Yamaha XP 500 TMAX Kdo z koho?

Pro rok 2002 se zdá, že trh s motocykly v Evropě bude drobně stagnovat. Co však platí pro "velké" motocykly, zdaleka se nedá tvrdit v kategorii skútrů. Dynamický vývoj v této oblasti trhu již trvá delší dobu a zdá se, že v tomto ohledu nejsou vývojářům v motocyklových firmách kladeny žádné zábrany. Výsledkem této situace je dnes již všem známá koncepce skútrů se střechou, jako je BMW C1 nebo Benelli Adiva. Na druhou stranu kromě neotřelého designu a různých nekonvečních řešení slaví v této oblasti úspěch i dobře známý pojem, že objem ničím nenahradíš. Právě do této sorty patří dvojice skútrů, jenž se nám sešla tentokrát v redakci. Jedná se o dva objemově největší skútry na trhu, a to Honda Silver Wing a Yamaha TMAX. Neváhali jsme tedy ani na okamžik a podrobili jsme oba vzájemnému "souboji".

Vývoj a design: V prvé řadě si je třeba uvědomit, že cílem vývoje těchto velkých skútrů není primárně sloužit jako alternativní dopravní prostředek do zaměstnání. Ne, že by snad v městech s hustým provozem měli tyto skútry příliš velké potíže s kličkováním, ale svým pojetím a celkovými vlastnostmi jsou koncipovány více jako stroje na delší cesty ve dvou. Velké skútry slouží tedy spíše jako alternativa plnohodnotným motocyklům. Tomu následně odpovídá i jejich objem a dostatečný výkon. Ovšem hlavní výhodu spatřuji především v komfortu a pohodlí, které poskytují pro oba jezdce. Další významnou devizou je ochrana proti rozmarům počasí a poměrně velký zavazadlový prostor v základním provedení. Všemi těmito vlastnostmi tak konkurují často o dost větším cestovním strojům. Dá se tedy směle říci, že tyto stroje vytvářejí zcela novou skupinu cestovních motocyklů, která se na trhu doposud neobjevila.

Co se týče propracování designu, oba rivalové razí poněkud odlišný styl. Honda Silver Wing sází na celkovou uhlazenost a eleganci v každém detailu, zatímco Yamaha XP 500 TMAX se drží osvědčenějšího sportovního vzhledu, který je pro skútry více typický.

Silver Wing doslova dýchá elegancí a již na první pohled je vidět, že vývojáři si pohráli doslova s každým detailem. Důkazem toho jsou například přesně do zákrytu zapadající stupačky spolujezdce nebo celkovou linii kopírující zploštělá koncovka výfuku. Sedadla jsou pro oba jezdce velice pohodlná a disponují vcelku pohodlnou opěrkou zad. Velkou devizou tohoto stroje jsou světlomety. Tedy lépe řečeno jeden dvojitý, multireflexní světlomet se světli nad sebou, který má opravdu výbornou svítivost. Dále hlavně při zhoršené viditelnosti oceníte vpředu i vzadu v kapotáži zapuštěné trojúhelníkové ukazatele směru jízdy, které na vás dostatečně v předstihu upozorní ostatní řidiče. Vývojáři si také dali hodně práce s ochranou proti větru a výsledkem je velice aerodynamická příď, která spolu s mohutným větrným štítem zaručuje pouze jemný vánek v prostoru jezdce. Pro odstranění nežádoucích turbulencí zde slouží vzduchové otvory po stranách světlometu v přední masce. Co se týče odkládacích prostor, v nabídce Silver Wingu jsou tři schránky. Jedná se o dvojici přihrádek nad koleny, z nichž ta vlevo je o něco větší a je uzamykatelná. Největší úložný prostor však najdeme pod sedlem, kde je dostatek místa pro dvě helmy nebo jedno větší zavazadlo. K podsedlové části je přístup přes zámek a sedadlo je zdviháno teleskopickou vzpěrou. Trochu futuristicky vzhlížející přístrojová deska nám nabízí tři oválné ukazatele, dva analogové a jeden digitální. První dva slouží pouze coby rychloměr a otáčkoměr. Zatímco z digitálního se dozvíme stav paliva, teplotu chladící kapaliny, čas, denní a celkové kilometry. K jinak výborné přístrojové desce bych chtěl říci jen tolik, že podle mého názoru zde trochu ztrácí na smysluplnosti otáčkoměr vzhledem k tomu, že je stroj vybaven variátorem. Naopak za praktickou záležitost zlepšující bezpečnost lze považovat parkovací brzdu. Vcelku rozumně je také umístěno hrdlo nádrže, které je ukryto pod plastovým krytem v prostoru mezi nohama jezdce pod řidítky.

Druhý z rivalů, sportovněji vyhlížející TMAX si příliš servítky nebere. Na designu je patrné, že oproti konkurenci se vývojáři soustředili především na účelnost a co největší jednoduchost. Vzhled se více drží klasické kompaktní koncepce skútrů. I zde je kladen důraz na dostatečnou ochranu jezdce proti nástrahám počasí, což jsem opravdu ocenil při jedné letní bouřce. Ani svítivostí si TMAX se soupeřem nic nezadá a s dvojicí předních světlometů (kombinace potkávací/dálkový) vás určitě nezklame. O klasičtější vzhled se stará také plastová imitace hliníkového rámu. Ptáte se proč imitace, pak vězte, že u obou představených strojů je pod kapotáží ukryt konvenční trubkový rám a také uchycení motorů je ryze motocyklové. Co se ovládacích prvků týče, nevymyká se TMAX nijak od svých soukmenovců. Oproti Silver Wingu se ovládání a sledování jízdy liší asi hlavně v umístění zrcátek, které jsou zde přímo v přední masce, zatímco u konkurence na řidítkách. Z pohledu jezdce vám vždy na každém z dvojice něco chybí nebo naopak přebývá. Avšak celkově vzato samotný pocit z jízdy je na každém z nich dostatečnou zárukou pohodlného a příjemného cestování. Oproti soupeři chybí TMAXOVI např. parkovací brzda a také odkládací prostor je o trochu skromnější. Na druhou stranu parkovací brzda je sice fajn a zlepšuje pocit bezpečí, ale člověk na ni dost často zapomene a centrální stojan, který oba skútry samozřejmě mají, je pro mě dostačující zárukou bezpečného parkování. Je však pravdou, že pokud Yamaha někde ztrácí, pak je to v případě odkládacího prostoru. Po pravé straně nad kolenem jezdce je pouze malá nezamykatelná schránka. Pod sedlem je to lepší a místa je dostatek podobně jako u Silver Winga. Za příjemné lze také považovat osvětlení a praktický vyjímatelný koberec v podsedlové části, díky němuž lze snadno vysypat nečistoty. I zde je pro zdvih sedla použito teleskopické vzpěry. Odlišné je otevírání, zde přímo ze spínací skříňky. Sedadlo je dostatečně široké a pohodlné, jen u spolujezdce by mohla být také opěrka, ale je pravdou, že by možná trochu kazila celkový vzhled zádě s velkým světlometem. Přístrojová deska je jednoduchá a velmi přehledná. Ukazatele jsou vyvedeny v červené barvě na bílém pozadí, což ještě více zvyšuje jejich snadnou čitelnost. Dominuje především rychloměr spolu s ukazateli paliva a teploty. Podobně jako u Hondy je hrdlo palivové nádrže ukryto pod odklápěcím plastovým krytem. Ten je v případě Yamahy umístěn pod přední částí sedla mezi nohama jezdce.