H o n d a  X R V  7 5 0   A f r i c a  T w i n
Skutečná výzva

Honda XRV 750 Africa Twin je skutečnou výzvou pro dobrodružné povahy a příznivce dálek. "Afrika" byla a je špičkovým a zároveň jedním z prvních představitelů kategorie Adventure Sport. Je přímo stvořená jak pro dlouhou jízdu po silnici, tak i pro šotolinové a kamenité cesty nehostinných krajů. V základní konfiguraci, hlavně díky obutí, není sice přímo určena do ostrého terénu, ale i tak si lze ledasco dovolit. Důležitý je základ a ten má "afrika" opravdu dobrý, aby taky ne. Spolehlivý dvouválec do "V" a kvalitní terénní podvozek úspěšně prověřeny při závodech Rallye Paříž-Dakar hovoří za vše.

Vývoj a design: Pokud bychom hledali kořeny tohoto motocyklu, bylo by nutné přenést se zpět v čase do roku 1988. V té době byla na špici v této oblasti legendární NXR. "Afrika"si však šla svojí vlastní cestou. Jako základ byl použit motor z transalpu, avšak výrazný úspěch začal motocykl slavit až v roce 1989, kdy byl agregát zvětšen z 650 cm3 na 742 cm3. Výkon motoru byl u první sedmsetpadesátky 58 k. Své příznivce si stroj získal především svou úžasnou mnohostranností. Za zlomový lze považovat rok 1993, kdy stroj dostal zcela nové karburátory, airbox a novou výfukovou soustavu. Navíc se hmotnost snížila o 9 kg a výška sedla šla taky o jeden centimetr dolů. Rám byl celkově vyztužen a jistých změn se dostalo i benzínové nádrži. Dalším nezanedbatelným přínosem z pohledu jezdce bylo zvýšení výkonu o 3 k a snížení těžiště. Navíc přibylo nové barevné provedení do zelena. Výrazných změn se motocykl opět dočkal v roce 1996, kdy dostal novou kapotáž a větší a tišší byla nová koncovka výfuku. Stroj dostal také novou spojku a blikače. Změny prodělalo i zadní kolo, a to tak, aby bylo možno použít zámek na kotouč. Konečně poslední změnou byla úprava sedla. V téměř shodné podobě je "afrika" k dostání i dnes. Rozdílná je pouze škála barevných provedení. Vybírat můžete z černé, červené a modré barvy. My v testu jsme měli k dispozici stroj v červené barvě a osobně se domnívám, že motocyklu sluší nejvíc, ale to je samozřejmě věcí názoru. Vzhledově působí "afrika" nekompromisním a drsným dojmem. Všem okolo dává jasně najevo, že ji jen tak něco nezastaví. Mohutná nádrž s prolisy pro nohy, na kterou je navíc v přední části upevněna robustní kapotáž, si u mnohých získá náležitý respekt. Za opravdu zdařilou lze považovat přední masku s plexi a dvěma kruhovými světlomety. Právě ty jsou pro "afriku" typické a určují její impozantní vzhled. Stejně typický je i kovový kryt motoru, který bezpečně brání jeho poškození odletujícími kameny při průjezdu drsnějším terénem. Dalším nezbytným doplňkem, který nesmí u žádného stroje tohoto typu chybět, jsou plastové kryty rukojetí. Cestovní charakter nezapře pohodlné rovné sedlo pro dva jezdce, které má navíc zdrsněnou vrchní část proti sklouznutí. Za sedlem najdeme tradičně velký nosič zavazadel. Poněkud avantgardním dojmem působí zakroucené držáky na zpětná zrcátka. I přes jejich netradiční tvar, na konci umístěná zrcátka poskytují dostatečný výhled.. Přístroje a ovládací prvky jsou standardní a neliší se příliš od ostatních modelů Hondy. Zajímavým řešením je přídavný digitrip, jenž nabízí několik režimů měření cesty. Jediné co jsem v ovládacích prvcích postrádal byla kontrolka paliva, kterou by jistě tento "mega-cesťák" hravě snesl.

Motor a jízdní vlastnosti: Srdcem motocyklu Africa Twin je spolehlivý vodou chlazený dvouválec do "V", 52° s rozvodem OHV a výkonem 60 k při 7500 ot/min. Jedná se o klasický dvouválec, jenž je ve výrobě již poměrně dlouho a patří mezi ty nejspolehlivější. Maximální rychlost je kolem 180 km/h, ale to je strop, který s "afrikou" nevydržíte jet příliš dlouho. Pohodová cestovní rychlost, která aspoň mě vyhovovala byla tak kolem 130 km/h. Potom je již trochu znát odpor vzduchu. Ačkoliv tělo máte schované za robustní nádrží a polokapotáží s plexi, vzduchový vír vám s hlavou nepříjemně cuká. Pro rychlíky, lze tento neduh z části odstranit dokoupením vyššího plexi, ale podle toho, co mi říkal známý co "afriku" má, tak to stejně moc nepomůže. Osobně si myslím, že pokud chcete jet chvíli opravdu rychle, tak nejlepší řešení je se trochu přikrčit a je po problému. Co se týče cestování na delší trasu, pohybuje se vaše rychlost stejně i kvůli spotřebě tak kolem 130-140 km/h, a to je hranice, kdy odpor vzduchu není ještě tak znát. I přes svoji robustnost je po usednutí stroj poměrně slušně ovladatelný. Je pravdou, že díky své výšce není příliš ideální pro střízlíky a dopravní zácpy mu taky nesedí, ale na rozbitých silnicích se s ním budete cítit jako ryba ve vodě. Opravdovou lahůdkou jsou potom přejezdy a nekvalitní silnice či dlažba. To potom pobaveně sledujete, jak ostatní úpí, zatímco vy všechno projíždíte jako v bavlnce. Celkové vyladění podvozku a pérování je opravdu prvotřídní. Větší výška má také své výhody, z motocyklu máte náležitý přehled o dění kolem sebe. Pětistupňová převodovka je přesná, avšak čtyřka se dost vytáčí a další rychlostní stupeň by se tedy určitě neztratil. Motocykl má opravdu slušný zátah hlavně v nižších rychlostech a rozhodně by zatopil i nadupanějším cvalíkům. Avšak jako u všech dvouválců je třeba i zde více si sledovat otáčky a rychlostní stupeň, aby nedošlo k zbytečnému cukání. Co se brzd týče, o vaši bezpečnost se vpředu stará dvoukotouč a vzadu kotouč jeden. Motocykl brzdí opravdu dobře a díky měkčím tlumičům vpředu má stroj náležitý ponor. Co se doplňků týče, doporučil bych určitě centrální stojan, který se díky robustní konstrukci a výšce rozhodně neztratí při údržbě. Mnozí také doporučují Dynojet kit s K&N filtrem, který zlepší kroutící moment a klesne s ním trochu spotřeba. Co se dojezdu týče je na tom "afrika" velice slušně. K dispozici máte 23l nádrž s kterou urazíte bezpečně nejméně 300 km. My jsme v redakčním testu jezdily s motocyklem v kombinované spotřebě za neuvěřitelných 5,2 l/100 km, ale je pravdou, že pokud pojedete v náročnějším terénu nebo budete motocykl hodně vytáčet dostanete se radikálně výš, klidně i na 8 l/100 km.