N i s s a n  A l m e r a  1 , 8  C o m f o r t  S e d a n
Honza málem králem

Příjemný automobil od japonského výrobce získal po faceliftu namísto fádního vzhledu moderně střiženou karoserii. Ale i v ostatních ohledech vůz oproti předchozí generaci poněkud dospěl.

Design: Osobitý, až sportovní vzhled nové almery se mimořádně povedl. Asi nejvíce je to patrné na karosářské verzi hatchback, avšak i u testovaného tříprostorového čtyřdvéřového sedanu se jedná o velmi líbivé auto. Mohutné vstupy vzduchu k chladicí soustavě ve tvaru křídel hned vedle elipsovitých předních světlometů s čirou optikou a dynamický tvar nárazníku evokují dojem dravce. Přestože je zadní část o poznání střízlivější, ani zde neschází designérská invence. Zejména zaujmou rozměrné skupinové svítilny.

Interiér: Vnitřní prostor je svěží a vyniká dobrým dílenským zpracováním. Je zde vidět i značnou nápaditost návrhářů a smysl pro detail. Tyto dvě věci u vozů japonských automobilek obvykle postrádám. Almera je však šita na míru evropským zákazníkům. Řidiče patrně na první pohled zaujme výtečně tvarovaný sportovní volant s optimální tloušťkou věnce, který padne do ruky a vůz se jím přesně ovládá. V originálně řešené, ale přitom ergonomické přístrojové desce, stejně jako v celém interiéru, naleznete spoustu odkládacích přihrádek. Novinkou možná celosvětovou jsou u almery instalované upínací páskové držáky na zavazadla, přepravovaná mezi předními a zadními sedadly. Praktická je také dvanáctivoltová zásuvky, umístěná na přístrojové desce, dále háček na pověšení nákupní tašky před spolujezdcem nebo tajná zásuvka pod držákem nápojů. Spíše tužší sedadla s dobrým bočním vedením a aktivními opěrkami hlavy jsou konstruována tak, že na tělo přenášejí jen minimum rázů a vibrací, a to i navzdory nijak plavnému odpružení. I delší jízdy jsou tak pohodlné. Velká zasklená plocha zaručuje výborný výhled, dlouhá kapota zajišťuje pocit bezpečí. Oproti předchozímu modelu automobil při nezměněné hodnotě rozhvoru povyrostl o nějaký ten centimetr všemi směry, a tak mají cestující vpředu i vzadu dostatek místa. Zavazadlový prostor nabízí základní objem 460 l, což je v nižší střední třídě nadprůměrná hodnota.

Motor a jízdní vlastnosti: Zkoušený vůz byl vybaven agregátem o objemu 1,8 l se čtyřventilovou technikou a variabilním časováním ventilů s výkonem 84 kW (114 k). Tento motor dokáže vůz pořádně rozhýbat, ovšem pouze tehdy, když se náležitě opřete do plynového pedálu a necháte pohonnou jednotku vytočit do otáček. Zpřevodování je totiž dosti dlouhé, a tak při pouhém šimrání akcelerátoru jedete sice úsporně, ale k tomu nepotřebujete takto objemný motor. Jinak je čtyřválec dosti tichý a jeho zvuk do interiéru výrazněji proniká až při snaze o sportovní jízdu. Tužší naladění podvozku umožňuje razantní jízdu, aniž by byl vůz nějak proti. Zárukou jistých jízdních vlastností i při extrémním jízdním stylu je do značné míry i víceprvková samonatáčecí zadní náprava Multi-link. Výhradu mám jen k až příliš citlivému posilovači řízení při dálničních rychlostech (oproti předchozí generaci byl ale i v tomto učiněn pokrok). Spotřebu se mi podařilo udržet na hodnotě 8,9 l/100 km.