V o l v o  V 4 0  2 , 0   L
Severský elegán

Volva byla vždycky kvalitní, spolehlivá a bezpečná auta. Jediné, co se švédským konstruktérům nikdy nedařilo, byl vzhled. Nyní je i tento nedostatek odstraněn. Jsou tedy tyto vozy nyní dokonalé?

Design: Vzhled neohrabaných krabic, jenž byl po léta pro značku Volvo typický, již nějakou dobu není realitou. Místo něj mají teď volva zaoblenou karoserii. Kombík V40, zástupce nejmenší modelové řady, je toho přímým důkazem. Moderně střižený automobil se vyznačuje dlouhými ladnými liniemi, nádhernými předními světlomety s čirou optikou, výraznou maskou chladiče a především originální zadní částí. Celkově však vůz působí spíše solidně než okázale: automobilka se sice rozhodla vykročit vpřed směrem k líbivosti, v záloze si ale stále ponechala notnou dávku severské originality. Automobil je jednoznančým individualistou, ale uhlazeným a elegantním.

Interiér: Za vzhled vnitřního prostoru, jaký dostala do vínku "vé čtyřicítka", by se nemusel stydět ani vůz vyšší střední třídy. Kvalitní materiály (od plastů až po potahovou látku) se decentně barevně doplňují a vytvářejí prostředí, v němž vám bude dobře. Dokonalé dílenské zpracování je samozřejmostí. Musím se přiznat, že tak zajímavou atmosféru jsem ještě v žádném jiném autě nezažil. Přístup na přední i zadní sedadla - která jsou díky pečlivému tvarování a kombinaci koženého a textilního potahu velice pohodlná - zajišťují ve velkém úhlu otevíratelné dveře. Jejich otevírání i zavírání jde mimořádně zlehka. V interiéru ihned získáte pocit pohody a bezpečí. Aby nezůstalo u pouhé fráze, standardně dostanete airbag řidiče i spolujezdce a boční vzduchové vaky systému SIPS. Přehledně uspořádaná (možná až stroze jednoduchá) přístrojová deska umožňuje v krátké době nalezení potřebného ovladače. Jediné, co mne nepotěšilo, byl příliš velký sklon čelního skla, které se tak nachází zbytečně blízko hlavy řidiče (a v zimě nebo při dešti je tak stále třeba jej odmlžovat). Velikostí spíše průměrný, ale rozhodně dostačující zavazadelník o objemu 413 litrů je výborně přístupný. Pro lepší uchycení zavazadel jsou tu pro ně bezpečnostní pásy (!) a síťová kapsa.

Motor a jízdní vlastnosti: Pod kapotou testovaného vozu se skrýval zážehový čtyřválec se čtyřventilovou technikou o objemu 2,0 l. Svým výkonem 103 kW (140 k) ve spojení s přímo řazenou pětistupňovou převodovkou a tužším naladěním podvozku umožňoval i dynamickou, svižnou jízdu. Při té je (díky použité technice) třeba agregát vytáčet více do otáček. Teprve potom motor dostává ten správný zvuk a v rozmezí 2200-2800 ot/min má skoro hudební projev. Dosažení maximální rychlosti 200 km/h nečinilo automobilu žádné problémy, stejně tak si nechal líbit i ostré průjezdy zatáček. Nejvíce mu ale vyhovovalo pohodlné cestování na delší vzdálenosti, s čímž koresponduje i delší zpřevodování. Spokojen jsem byl se snadností řízení díky správně účinnému posilovači i s manévrovatelností, danou velkým rejdem předních kol. U brzd bych ale přivítal rychlejší nástup jejich účinku. Spotřeba poměrně objemného a výkonného motoru se včetně dynamických zkoušek ustálila na hodnotě 10 l/100 km, což považuji za slušný výsledek.