H o n d a  S h u t t l e  2 , 3 i  E S
Dálkový křižník

Velkoprostorové vozy se v poslední době těší u zákazníků čím dál větší oblibě. Jednoho z méně typických zástupců kategorie MPV, Hondu Shuttle, jsem měl možnost vyzkoušet za sychravých podzimních dní.

Design: Zvenčí působí tato nejprostornější honda docela dravě a dynamicky. Díky nižší stavbě vozu (než je obvyklé u jiných velkoprostorových automobilů) vyvolává shuttle spíše dojem "nafouknutého kombi" než čistokrevného MPV.

Interiér: Jakmile otevřete dveře, budete možná šokováni velikostí vnitřního prostoru. Místa pro cestující je tam totiž více než dostatek, alespoň co se prvních dvou řad sedadel týče. Dvousedadlo v třetí řadě (automobil je sedmimístný) je spíše nouzové, ale zato jej lze velmi jednoduše sklopit do prohlubně pod zavazadlovým prostorem a získat tak velký prostor v jedné rovině. Náhradní kolo proto musí být umístěno ve svislé poloze na pravé bočnici zavazadelníku. Řidič má skvělý výhled do všech směrů. Orientaci mu dále usnadňují obrovská zpětná zrcátka. Nezvyklá hloubka přístrojové desky nepůsobí rušivě a ukazuje, kolik pozornosti automobilka věnuje vytvoření dostatečných deformačních zón. Přístroje ve velké prohlubni vám nejprve budou připadat zbytečně daleko, ale časem si zvyknete. Interiér je vyveden v různých odstínech béžové, a hnědé barvy, doplněné černou. Zvláště působivé jsou koberečky, dávající vnitřku dojem útulnosti a široká sedadla, která však bohužel postrádají boční vedení. Vítaným doplňkem, který prosvětlí interiér a vám umožní nechat si vlasy čechrat větrem, je standardně dodávané střešní okno. Jako nedostatečné se mi jevily příliš krátké stěrače s nedokonalým otěrem (zejména čelního) skla. Celá řada odkládacích ploch koresponduje s určením vozu jako dopravního prostředku na dlouhé jízdy. Například před spolujezdcem se nacházejí dokonce dvě schránky na drobnosti.

Motor a jízdní vlastnosti: Výkonný čtyřválec o objemu 2,3 l s 16 ventily a systémem jejich proměnlivého časování VTEC je až překvapivě agilní. Výhradně dodávaná automatická převodovka - díky níž je řízení o mnoho pohodovější - reaguje na podněty včas a když vozu "šlapete na krk", není problém jezdit skutečně hodně dynamicky. Pohonná jednotka je v nízkých otáčkách mimořádně tichá, po překročení hranice 4000 ot/min se dostavuje krásný jadrný zvuk. Navzdory sportovnímu odpružení ostatních modelů v nabídce Hondy je shuttle možná až moc velký "měkkýš". Veskrze plavné pérování vám sice umožní přejet i hodně hluboké výtluky či vystouplé kanály bez toho, aniž byste to zpozorovali, v zatáčkovitých úsecích a při snaze o jízdu nadoraz to ale až tak příjemné nebude. Na dlouhých rovných cestách je shuttle jako doma. Ani vyšší rychlosti ho nevyvedou z míry. Spotřeba hodně závisí na jízdním stylu. Průměr v testu sice dosáhl 12,6 l/100 km, ale to jsem shuttla vůbec nešetřil. Těžko lze však očekávat, že odoláte pokušení a alespoň občas to pořádně nezmáčknete. Použité brzdy patří do kategorie "jedovky". Ty zastaví 1,5tunové auto doslova na místě.