M e r c e d e s - B e n z  A  1 7 0 CDI  L 
Malý, ale šikovný

Jako prototyp se objevil nejmenší z vozů Mercedes-Benz koncem roku 1996, nicméně na sériovou produkci si museli zákazníci počkat až do února 1998. Zpočátku se objevovaly potíže se stabilitou vozu především při průjezdu v zatáčkách. Tento neduh však výrobce téměř okamžitě vyřešil standardně montovaným systémem elektronické stability ESP, jenž spolu s většími pneumatikami , sníženou světlou výškou a změněným pérováním tento problém vyřešil. Počátkem letošního roku se i nám naskytla příležitost vyzkoušet poslední faceliftovanou generaci tohoto vozu v provedení se silnějším ze vznětových motorů s automatickou převodovkou a navíc v prodloužené verzi.

Design: Osobně jsme se v redakčním testu s třídou A v předchozí generaci již jednou setkali a tudíž nás všechny změny velice zajímaly. První věc, kterou nelze přehlédnout, je samozřejmě o 17 cm delší rozvor této varianty (kratší verze je v nabídce výrobce nadále). Tato změna má za následek primárně zlepšení jízdního komfortu pro cestující na zadních sedadlech. Velikost zavazadlového prostoru zůstává na slušných 390 l. Co se týče vnějšího vzhledu, jsou modifikace patrné především u nových světel nyní s čirou optikou a u přepracovaných nárazníků. Drobnou změnu prodělalo i žebrování přední masky chladiče. Námi testované provedení Elegance disponuje navíc maskou chladiče a vnějšími zrcátky v barvě vozu. Na celkovém dynamičtějším vzhledu se podílí také decentní chromování přední mřížky, bočních lišt a klik dveří. Upraven byl také tvar sériových kol z lehké slitiny. S novými ozdobnými kryty kol se objevila i řada Classic. Proměny v designu třídy A lze celkově označit jako úspěšné a oživující. Vůz se díky své nové tváří ještě více přiblížil ostatním vozům značky.

Interiér: Vnitřní prostor třídy A přináší pro cestující celou řadu nových detailů, které nyní více odpovídají uhlazenosti a majestátnosti ostatních limuzín. Zhodnocena a stylisticky přetvořena byla především přístrojová deska. Důraz byl kladen na vkusnou kombinaci barev a jednotlivých materiálů. V interiéru se tak objevily kvalitní materiály použité i v sedanu třídy S. Hlavních změn se dostalo interiéru především u středové konzole. Rádio bylo přesunuto do horní části a naopak prvky ventilace a topení našly místo níže. Vše je integrováno do středového panelu, jehož obložení stejně jako obložení dveří se liší dle stupně výbavy. V našem případě provedení Elegance se jednalo o dřevo. Samozřejmostí tohoto vozu jsou kromě standardních i boční airbagy řidiče a spolujezdce. Zajímavými doplňky, kterými nás vůz zaujal, byla přední středová loketní opěrka a integrované dětské sedačky v zadních sedadlech. Dalším zajímavým prvkem, se kterým jsem se u vozů setkal prvně, byl držák středové opěrky hlavy zadního sedadla, která se u jiných vozů většinou povaluje někde na zadních sedadlech a skrývá tak v sobě i jisté nebezpečí zranění. V případě třídy A našla své místo při absenci třetího spolujezdce vzadu ve středu pod zadní sedačkou. Jízdní komfort cestujících na zadních sedadlech se díky většímu rozvoru určitě zlepšil. Prostor pro nohy je ještě více umocněn vyšším posazením, což však má za následek trochu problém s usazením cestujících s vyšší postavou. Výbava vozu se liší vždy dle provedení, ale je nutno říci, že i v provedení Classic je na dost vysoké úrovni. Za pozornost však jistě stojí, zcela nová klimatizace s čidlem rosného bodu (vlhkosti) ve voze. Jediným nedostatkem, který jsem v interiéru objevil, je dle mého názoru chybějící osvětlení zapínání světel a dalších ovládacích prvků v levé části přístrojové desky vedle volantu, které se tak za tmy stává velice nepřehledné.

Motor a jízdní vlastnosti: Oba nabízené vznětové motory s technikou Common Rail byly vylepšeny a jejich výkon se zvětšil o 25%. Námi testovaný řadový čtyřválec s 16 ventily a objemu 1689 cm3 tak nyní dosahuje slušného výkonu 70 kW (95 k ) při 4200 ot/min. Maximální kroutící moment činí 180 Nm při 1600-3600 ot/min. Motor prokazoval dostatečnou sílu a zátah od nízkých otáček, nicméně rozjezd byl poněkud mdlý. Na vině podle našeho názoru byla kombinace s automatickou převodovkou. Díky ní se auto rozjíždělo velice pozvolna. Navíc se nám zdálo, že převodovka řadí občas příliš pozdě a auto se tak stává díky vyšším otáčkám hlučnější, než jsme očekávali. Možnost sekvenčního řazení, jenž tato převodovka také nabízí, tak do jisté míry tento problém eliminovala.Ovšem i tento režim skrývá určitá úskalí, jelikož při tomto řazení vše probíhá s větším zpožděním a řidič tak nemůže reagovat dostatečně citlivě. Je však pravdou, že se jedná spíše o zvyk. Automatická převodovka poskytuje určitě spoustu výhod hlavně při jízdě ve městě, ovšem osobně si myslím, že v kombinaci se vznětovým motorem to v tomto případě nebyla úplně správná volba. Osobně bych volil k jinak výbornému vznětovému motoru spíše manuální řazení. Jízda s tímto novým vozem třídy A se nijak oproti předchozímu testovanému modelu nezměnila. Díky dobře rozvrženému umístění kol 185/55 R15 a bezpečnostnímu systému ESP již čtvrté generace (pracuje s výkonnějším kapalinovým brzdovým asistentem BAS) byla jízda velice vyvážená a ani obávané boční náklony se nekonaly. Vůz disponuje i nadále tvrdší charakteristikou pérování, která nám osobně příliš nevadila, ale je třeba počítat s větším odskakováním na příklad při jízdě na kostkách. Systém ABS je samozřejmostí. Celkově lze říci, že jízdní vlastnosti jsou na velice vysoké úrovni. Z vozu je dostatečný výhled všemi směry a díky kompaktnějším rozměrům s ním i v městském provozu budete snadno manévrovat při nedostatku místa, či při parkování. Průměrná spotřeba v testu se pohybovala kolem 6,9 l / 100 km, což je vcelku uspokojivý výsledek.