krátkodobý test

R e n a u l t  S c é n i c  1 , 6  1 6 V  R X T
Prostor pro rodinu

V poslední době se i u nás staly kompaktní velkoprostorové vozy dosti populární. V relativně krátkém voze se vám může dostat pohodlí, komfortu a především prostoru minimálně o třídu výše než ve srovnatelně dlouhých osobních autech, a to je právě to, co pro pohodové rodinné cestování potřebujete.

Úvodem: Poptávka po velkoprostorových vozech na celém světě už dlouho není jen krátkodobou, módní záležitostí, ale zájem o tyto (možná relativně drahé, avšak rozhodně praktické) automobily se poměrně výrazně objevuje i na českém trhu. Velkoprostorové automobily se - jako novinky - začaly v Evropě představovat začátkem osmdesátých let. Jejich charakteristikou byl podvozek á la střední třída, vysoká karoserie, posuvné boční dveře a šest až sedm sedadel. Průkopníkem MPV (Multi Purpose Vehicle - "mnohoúčelového vozu") se stala automobilka Renault, která v roce 1984 začala prodávat svůj model Espace. Od té doby vyjely z továrních hal desítky modelů vozů s "velkým prostorem". A sám průkopník, firma Renault? Vedle dodnes vyráběného espace vyvinula v rámci úspěšné řady modelů mégane malý monospace (jednoprostorový vůz) s názvem scénic. Je to však pochopitelný trend. Běžné vozy typu kombi již nejsou s to nabídnout dostatek místa pro objemnější náklady, spojené s rodinným cestováním (využití v rámci volného času) či komfortním trávením dlouhých cest. U velkoprostorových vozů ve "velkém stylu střední třídy" (viz espace) jsou pořizovací náklady samozřejmě vyšší. Zájem veřejnosti proto není tak velký a řešení s charakterem auta v nižší střední třídě - tedy scénic - je nejen účelné, ale i dostupné. Novou generaci scéniku představil Renault v loňském roce. Rozhodl se tento model (alespoň marketingově) oddělit od řady Mégane a prezentovat jej samostatně.

Design: Nový scénic dostal zcela přepracovanou příď a nové nárazníky. Nejviditelnějším vnějším znakem jsou bezesporu povedené velkoplošné přední světlomety s čirou optikou, v nichž jsou integrovány i blikače. Nová je rovněž přední kapota, maska chladiče, zadní světlomety a další detaily. Vůz má pověstný francouzský šarm.

Interiér: Výhodou velkého vnitřního prostoru je vzpřímenější posaz řidiče i celé posádky a samozřejmě o mnoho více místa na zavazadla nejrůznějších druhů a velikostí. Řidič, sedící o téměř 20 cm výše si sice může připadat jako v užitkovém voze, ale jde tu asi ve velké míře o zvyk. Osobně považuji řízení v takové poloze za příjemnější a méně únavné na delších cestách, navíc podle mého pozorování mají cestující pocit většího bezpečí. Obrovskou výhodou je lepší výhled z vozu, obzvlášť v městském provozu. Aby se dosáhlo co největší variability prostoru, jsou zadní sedadla řešena jako tři samostatná. Bohužel, dvě postranní jsou oproti předním užší o 8 cm a to prostřední dokonce o 13 cm. To je znát a tři osoby zde zcela pohodlně nespočinou. Možným řešením je ale posunutí prostředního sedadla dopředu, čímž se dosáhne uvolnění místa v prostoru ramen. Zadní sedadla jsou dále samostatně podélně posuvná až o 22 cm; jejich opěradla se dají jednoduše sklopit na sedáky, přičemž středové sedadlo má zadní stěnu z plastické hmoty a může sloužit jako stolek nebo podstavec pod cestovní chladničku. Sklopená sedadla lze snadno vyjmout a opět tak zvětšit dostupný prostor. Zavazadelník má v základním provedení 410 litrů, vyjmutím sedadel lze získat neuvěřitelných 1800 litrů. Pro skutečný komfort musí velkoprostorový vůz cestujícím poskytnout dostatek místa nejen pro velká zavazadla, ale i pro menší předměty. Budete se divit, ale kromě běžných prostorů v palubní desce najdete odkládací plochy pod předními i před a pod zadními sedadly, na bocích zavazadlového prostoru, či ve speciální klimatizované schránce ve středové konzoli. Uvítal bych však, aby tyto prostory byly objemnější. Trochu nespokojen jsem byl také s hlučnějším ventilátorem. Zajímavostí je potom bezpečnostní systém, který automaticky zamkne dveře vozu, jakmile rychlost jízdy přesáhne 7 km/h. Uzamčení se deaktivuje při otevření dveří zevnitř nebo v případě nehody.

Renault Scénic 1,6 16V RXE

Motor zážehový 1,6 l V4 16V
Největší výkon 79 kW (110 k) při 5750 ot/min
Točivý moment 148 Nm při 3750 ot/min
Pohon přední
Převodovka manuální pětistupňová s ručním řazením
Vnější rozměry 4169 × 1719 × 1600 mm
Pohotovostní/užitečná hmotnost 1250/460 kg
Objem zavazadlového prostoru 410 l
Objem palivové nádrže 60 l
Maximální rychlost 173 km/h
Zrychlení 0-100 km/h 11,2 s
Průměrná spotřeba paliva
v testu/údaj výrobce
9,0 l/7,3 l  (na 100 km)
Základní cena testovaného modelu 569 900 Kč


Veškeré údaje jsou platné k 18. září 2000.

Motor a jízdní vlastnosti: Srdce scéniku, benzínová jedna-šestka se čtyřventilovou technikou a výkonem 79 kW (110 k) velmi dobře "táhne" už od nejnižších otáček a solidní dynamiku si díky nevšednímu zpřevodování drží v širokém intervalu otáček. Její projev je, zejména ve vyšších rychlostech, trochu hlučnější, avšak nepůsobí vysloveně rušivě. Automobil umožňuje svižnou jízdu s přijatelnou spotřebou. Ověřil jsem, že v kombinovaném cyklu se dá jezdit za zhruba 9 l na 100 km. S výjimkou vyššího posazu je pocit z jízdy se scénikem podobný jako u klasického osobního vozu. Ke snadnosti ovládání přispívá (oproti předchozí generaci výrazně vylepšené) přesné a příjemné řazení, posilovač řízení a velký rejd předních kol. Dlužno přiznat, že zejména díky plavnému, francouzsky měkkému vyladění podvozku se automobil při rychlém průjezdu zatáčkou dosti naklání a patrné je i působení bočního větru díky velké boční ploše karoserie. O trochu citlivější je scénic i na podélné vlny a nerovnosti na vozovce. To ale nejsou nijak podstatné vady na kráse a nabízené pohodlí cestování stojí za to. Menší výhrady jsem měl k brzdám, které by mohly být ještě o něco účinnější.

Závěr: Renault Scénic je ideálním automobilem pro dnešní dobu. S karoserií téměř o 35 cm kratší než octavia nabízí úžasně velký příjemný a variabilní vnitřní prostor, přesto však nebudete mít větší problémy s parkováním. Cena testované (na našem trhu nejprodávanější) verze činí 569 900 Kč. Domnívám se, že se tato investice rozhodně vyplatí, neboť v ceně obdržíte téměř kompletní výbavu, zahrnující čtyři airbagy, ABS, imobilizér, nárazníky v barvě karoserie, elektrické ovládání oken a vyhřívaných vnějších zpětných zrcátek, posilovač řízení, výškově nastavitelný volant, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, klimatizaci s pylovým filtrem, přední mlhovky, palubní počítač, výškově nastavitelné sedadlo řidiče i spolujezdce, samostatně otvíratelné okno zadních dveří, a tříramenný kožený volant.

    
Text: Daniel Srb
Foto: Daniel Srb prostřednictvím digitálního fotoaparátu, laskavě zapůjčeného firmou REKONix

    

    


R e n a u l t  S c é n i c  R X 4  P r i v i l e g e
Rošťák

Představením scéniku Renault vytvořil novou třídu automobilů, v níž stále hraje prim. Scénic RX4 je jednoznačnou kladnou odpovědí na otázku, jestli to byl pouze jeden vydařený tah, či zda je inovátorská politika této franouzské automobilky systematická a dlouhodobá.

Minivan s pohonem všech čtyř kol má bezpochyby celou řadu využití. Nejvýstižnější označení je podle mého názoru v tomto případě "víceúčelový rodinný vůz". RX4 je ve všech ohledech vylepšený scénic. Design karoserie je samozřejmě zachován, přesto je výlučnost "terénní" verze patrná již na první pohled. Kromě drobných (avšak ne zbytečných) změn, k nimž patří sportovnější černé podbarvení světlometů nebo rozměrnější vnější zpětná zrcátka jsou to na bocích karoserie široké plastové pruhy, na něž navazují silnější a více vystouplé nárazníky, sledující tvar vozu. Důkladné oplastování je veskrze praktické a pochopitelně chrání proti nárazům a poškrábání laku karoserie, zvláště při jízdě mimo silnice, nezanedbatelná je ale i ochrana při parkování ve městě či při průjezdu úzkých míst. Zadní výklopnou stěnu u RX4ky nahradily ke straně otevíratelné dveře a výklopné okno (oboje s elektrickým ovládáním). Náhradní kolo našlo své místo uprostřed zadních dveří, jeho místo pod zavazadlovým prostorem zabralo ústrojí pohonu zadní nápravy. V interiéru jsem ocenil totéž co u "civilní" verze scéniku: dostatek místa pro cestující, nadbytek odkládacích ploch, variabilnost uspořádání vnitřního prostoru a povedená sedadla se solidním bočním vedením. Pohon 4×4 nikterak nezmenšil interiér, zachována zůstala i zcela plochá podlaha. Automobil jsem měl možnost vyzkoušet se zážehovým i vznětovým motorem. První z testovaných vozů byl poháněn šestnáctiventilovým čtyřválcem o objemu 2,0 l s variabilním časováním ventilů, dosahujícího výkonu 102 kW (140 k) při 5500 ot/min a mohutného točivého momentu 190 Nm při 3750 ot/min. Agregát se ochotně vytáčel do otáček, ovšem převody jsou (i přes jejich zkrácení) ještě stále dosti dlouhé. Druhá RX4ka měla pod kapotou přeplňovaný vznětový čtyřválec o objemu 1,9 l. Moderní motor s technologií Common Rail, jehož největší pozitiva jsou nízká spotřeba paliva a dostatečný tah při pomalejší jízdě v lehčím terénu, měl výkon 75 kW (105 k) při 4000 ot/min a točivý moment 200 Nm při 1500 Nm. U vozů bych ocenil přesnější a příjemnější řazení, stejně jako větší účinnost a rychlejší náběh účinku kotoučových brzd. Průměrná spotřeba v testu dosáhla hodnoty 10,6 l/100 km u benzínového a 8,8 l/100 km u naftového agregátu. Jízdní vlastnosti jsou příjemně plavné, což je výhodné i v terénu (s výjimkou velkého bočního náklonu). Znatelné je rovněž patrnější působení bočního větru ve vyšších rychlostech. Hlavní technickou inovací je velice zdařile řešený pohon všech čtyř kol, zkonstruovaný ve spolupráci s rakouskou firmou Steyr Daimler Puch. Je realizován prostřednictvím speciální převodovky se dvojím výstupem, spojovacího hřídele, složeného ze tří kratších částí, dvou křížových kloubů, kapalinové spojky, zadního přvodního systému a dvou přídavných převodních hřídelí. Změněn byl i tvar výfukového potrubí. Připojování zadní nápravy využívající viskózní spojku funguje bezchybně. Jakmile dojde k prokluzu předních kol, okamžitě dochází k přenosu síly i na zadní nápravu. Navíc pohon předních kol disponuje elektronickým systémem, rozdělujícím točivý moment na přední kola dle aktuálních adhezních podmínek. Trakční schopnosti jsou skutečně skvělé. Světlá výška 21 cm (asi o 9 cm více než u standardního scéniku) umožňuje vozu zdolání prakticky všech lesních i polních cest, popřípadě i lehčího terénu. Solidní nájezdové i přechodové úhly a konstrukce podvozku s přídavným rámem (díky tomu se zvýšila hmotnost automobilu o 175 kg) zaručují pohodové projetí i obtížnějších úseků, dlužno ale podotknout, že se nejdná o plnohodnotný terénní vůz. Pro výlety do přírody je jako stvořený. Jakkoli je však Renault Scénic RX4 kvalitním produktem, limitujícím faktorem při jeho koupi je vyšší cena, jež činí 820 000 Kč (s motorem 1,9 dCi 850 000 Kč), která patrně bude stát v cestě většímu rozšíření vozu na našem trhu (zejména pokud by jej měly kupovat rodiny s dětmi), a to i navzdory bohaté standardní výbavě, zahrnující čtyři airbagy, ABS a klimatizaci.

    
Text: Daniel Srb / foto: Daniel Srb

    


  
Vyhledávání na serveru podle klíčových slov

PicoSearch

  
  

  

Týdeník autotesty.cz je oficiálním mediálním partnerem expedice Trans Africa 2001