L a d a  N i v a  1 , 7 i   4 × 4
Horal

Jak symbolické: Lada Niva byla představena v roce 1978, takže je stejně stará jako já. Navíc v týdnu, na nějž vyšel termín redakčního testu, jsem oslavil své narozeniny, čemuž byla niva přítomna.

Design: Od začátku výroby zaznamenala karoserie vozu jen pramálo změn. Tou největší byla asi úprava třetích dveří a uspořádání zadních sdružených svítilen. Tvar karoserie sice neodpovídá moderním trendům v designu, je však maximálně praktický. A pokud toužíte, aby vaše niva získala drsnější vzezření, můžete si vybrat z celé řady doplňků, navíc levnějších než u vozů renomovanějších značek. Na zkoušeném vozidle to byly plasty lemující blatníky a práh, příplatková 15" litá kola a vnější odklápěcí držák zadního kola, přimontovaný na zadní část karoserie.

Interiér: Rovněž vnitřní prostor je poplatný době svého vzniku. Podstatné ale je, že vše bez problémů slouží svému účelu. Přední sedadla, převzatá z typu Samara jsou pohodlná i na delší cesty. Na zadní lavici se sice naskládají tři pasažéři, ale toto řešení je značně nepohodlné díky vyčnívajícím podběhům kol. Však je také niva homologována jen pro čtyři cestující. Volant je příjemně tvarovaný, a tak je vůz - byť bez posilovače řízení - rozumně ovladatelný. Je však třeba se smířit s nedokonalým dílenským zpracováním a nepříliš pohlednými (i když na druhou stranu houževnatými) plasty, stejně jako s vyšší hladinou hluku, pronikající do interiéru. Neobvyklým řešením je otevírání zadní výklopné stěny páčkou umístěnou zboku za sedadlem řidiče. Zavazadlový prostor neoplývá přílišným objemem. V případě, že potřebujete převážet větší předměty, poohlédněte se raději po prodloužené verzi nivy, nazvané Speciál (za 373 300 Kč).

Motor a jízdní vlastnosti: Pod kapotou se skrývá zážehový agregát o objemu 1,7 l, vybavený jednobodovým vstřikováním paliva General Motors a třícestným řízeným katalyzátorem. Pohonná jednotka vás patrně neohromí nadprůměrnými výkony, je ale třeba poznamenat, že ani značně naložený vůz rozhodně není (ani na dálnici) brzdou provozu. Zejména v terénu je sice omezující (v porovnání se vznětovými motory u konkurence) nižší točivý moment, vrcholící hodnotou 133 Nm při 3200 ot/min, při využití přídavné redukční převodovky lze však zdolat leckteré prudké stoupání. Při vyhrabávání jistě uvítáte uzávěrku mezinápravového diferenciálu (nemá vliv na funkci mezikolového diferenciálu na každé nápravě - pouze na rozdělení točivého momentu mezi přední a zadní nápravu). Charakterisitka odpružení odpovídá použití automobilu v terénu. Především díky krátkému rozvoru a nízké hmotnosti vozidla dochází při jízdě po silnici k obvyklému jevu, k odskakování zádi. Příplatkové pneumatiky, namontované na testovacím voze, činily jízdu po silnici kultivovanější, avšak do těžšího terénu se příliš nehodily, stejně jako zmiňované plasty. Jakkoli zastaralý je exteriér i interiér vozu, v terénu se automobil zcela určitě neztratí. Výborná průchodivost je dána krátkým rozvorem (2200 mm), vysokou světlou výškou (220 mm), předním nájezdovým úhlem (39 stupňů), nadprůměrnou brodivostí (800 mm) či možným bočním náklonem (36 stupňů). Uvítal bych jen větší rejd předních kol. Navzdory náročnějšímu testování (zkoušení v terénu, tažení apod.) se mi podařilo dosáhnout nižší spotřeby než jakou uvádí výrobce - 9,6 l naturalu na 100 km - a to je myslím vzhledem ke stálému pohonu všech čtyř kol pozitivní.